Pokud už jste fanouškem architektury, občanem, co se zajímá o své město, nebo pouze kolemjdoucím, co se vyskytuje ve správnou chvíli na správném místě, mohli jste si o víkendu 21. a 22. května všimnout, že u několika normálně nepřístupných budov se o tomto víkendu stály i několikahodinové fronty. Důvodem těchto nekonečných řad lidí byl již osmý ročník festivalu Open House Praha, díky kterému se vždy na jeden víkend zpřístupní několik míst běžně veřejnosti nepřístupných. V letošním ročníku se celkový počet otevřených míst vyšplhal až na neuvěřitelných 101. Tento počet se zdá ještě víc neuvěřitelný po tom, co se dozvíte, že vstup na všechna místa je zcela zdarma.
Máte tedy 101 míst na navštívení za jeden víkend. V tuhle chvíli začíná velice těžký úkol, a to naplánovat si, co všechno byste chtěli za víkend vidět. Jestli už jste na festivalu byli, tak samozřejmě víte, že se tento váš plán nikdy nepovede splnit, protože už na prvním vybraném místě se pokaždé zdržíte tak, že se zbytek plánu stíhá pouze stěží.
V mém plánu byla nejprve návštěva funkcionalistické budovy hotelu Juliš na Václavském náměstí, a potom jsem měl v plánu přesunout se k Ministerstvu průmyslu a obchodu. Plán to byl pěkný. Jeho provedení však už samozřejmě nevyšlo, protože již u hotelu se stála nejméně dvouhodinová fronta. Tato až absurdní čekací doba mě zavedla na Národní, kde se vyskytovalo hned několik zajímavých míst na navštívení. Mně však přišly nejzajímavější otevřené dveře u nově otevřeného technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici.
Toto nově otevřené centrum poskytuje všem žákům UMPRUMu pokročilé technické zázemí i pro ty nejnáročnější školní projekty. Najdete zde dílny robotiky, knihtisku, keramiky, broušení skla a mnoho dalšího. Celkem je zde přes dvacet různě zaměřených dílen. Dílny, aula, kavárna a mnoho dalšího jsou zabaleny v nově zrekonstruované budově bývalé základní školy, ze které však zbyla pouze zeď otočená do ulice. Celá budova je materiálově velice strohá, to znamená, že zde nejdeme hlavně beton, ocel a sklo. Tato jednoduchost jí dodává snad ten nejlepší vzhled, který může moderní budova zaměřená na řemeslnou výrobu mít.
Po krátkém občerstvení ve zdejší kavárně jsem se vydal už pouze do nejbližší budovy, protože do konce sobotní části festivalu zbývalo pouze pár minut. Nejbližší otevřenou budovou se ukázal být palác Metro, ve kterém bylo zpřístupněné jak divadlo, tak střecha. Já však stihnul pouze střechu, ale důvod k zoufání jsem rozhodně neměl. Ze střechy byl nádherný výhled na stověžatou Prahu, nad kterou se hrdě vypínal Pražský hrad. Bylo to opravdu impozantní zakončení tohoto pěkného odpoledne, stráveného v centru jednoho z nejhezčích, ne-li nejhezčím městě v Evropě.
článek napsal a fotky vyfotil jožko.